Kondom - jistota za pár babek

Vedle věrného partnera se obyčejně v souvislosti s nenakažením se některou z pohlavních nemocí zmiňuje také kondom. Ačkoliv se jedná o velmi rozšířenou pomůcku, jak se člověk může chránit před tímto zdrojem nákazy, stále kolem něj existuje celá řada nejasností. Někteří jedinci berou kondom za skoro zázračný prostředek, který je ochrání snad i v případě, když jej budou mít pouze v kapse. Další asi vždy čekají, že to nejhorší, co se může stát je, že dojde k jeho prasknutí, a jestliže se tak nestane, vlastně se vůbec nic nestalo. Z toho důvodu se nyní koukneme kondomům na „zoubek“. V následujícím textu se dozvíte to nejdůležitější o spolehlivosti kondomů, jejich výhodách i nevýhodách, ale také o tom, jak se mají správně používat.

Kondomy nepředstavují jen bezpečnou ochranu před početím, HIV/AIDS a dalšími sexuálně přenosnými nemocemi, ale také před žloutenkami typu B a C. Člověk, který tedy důsledně dbá na použití kondomu, se nemusí strachovat, že chytne kapavku, syfilis (příjice), či nejrozšířenější infekci tohoto typu, a sice chlamydie. Pouze dodejme, že kondom, na rozdíl od přenosu nemoci, jako antikoncepční metoda není pokaždé úplně stoprocentní. Ochrání nás asi jen v 82 až 98%. Mimo to se uvádí, že kondom dokáže, přibližně ze 70%, ochránit ženy před virem, který má za následek rakovinu děložního čípku (tzv. HPV vir – Human Papilloma Virus).

Bezpečná ochrana

Jestliže se jedná o jeho účinnost, musí se kondom podle zjištěných výsledků z dostupných studií, správně skladovat a používat. V tomto případě ho lze považovat za zcela spolehlivou metodu ochrany před případnou nákazou. Často je v této souvislosti citován výzkum, kdy se vybralo 245 párů, z nichž byl vždy jeden HIV pozitivní, u druhého bylo bezpečně dokázáno, že touto chorobou netrpí. Polovina všech párů přitom kondom používala pokaždé, když se milovali, ta druhá pouze občas. V případě dvojic, jenž se chránili kondomem vždy, nedošlo ani k jednomu přenosu infekce, zatímco u těch, kdo to nedodržovali, došlo k nakažení u každého desátého páru.

Pokaždé si ale člověk musí pamatovat, že kondomy odvrátí původce pohlavních nemocí jedině tehdy, když jsou výrobcem testované a byly správně skladovány. To znamená, že se nesmí v žádném případě vystavovat vyšším než pokojovým teplotám, nepřijdou do kontaktu se slunečním zářením, a nenachází se ve vlhkém prostředí. V opačné situaci nám jsou výhody latexu, jako třeba fakt, že se kondom může až osminásobně natáhnout, než praskne, úplně na nic. Když to celé shrneme: účinnost této techniky ochrany je dána hlavně tím, že si jsme vědomi, jak s kondomy máme zacházet, než tím, co pro nás firmy dělají, když je vyrábí.

Přirozeně je také velmi důležité vybrat si správnou velikost. Není ani tak podstatná délka kondomu, ale spíš jeho šířka. Odborníci na kondomy tvrdí, že kondom musí pevně držet, ale zase nesmí škrtit. Proto doporučují jej vybírat podle předem změřeného obvodu penisu během erekce. Jestli je na balení napsaná šířka produktu, zvolte ten typ, aby byl obvod penisu o kapku větší, než je dvojnásobek udávané šířky kondomu. Pouze tahle velikost vám potom zaručí, že kondom nesklouzne v situaci, kdy se vám to bude hodit nejméně.

Další výhody kondomu

V porovnání s jinými metodami mají kondomy také další výhody. Především jsou celkem levnou záležitostí a nevyrábí se jen jediný druh, na který by si lidé měly zvykat. Dnes jsou k dostání různé typy, které si člověk může vybrat, a sice vyhovující tvar a velikost. Na rozdíl od různých pilulek, které zabraňují početí (antikoncepce), či chrání před pohlavními nemocemi, nepotřebujete při koupi kondomů lékařský předpis. Zároveň je seženete prakticky všude a skoro v jakoukoliv denní či noční dobu. Za hlavní přínos se dá určitě považovat fakt, že v případě jejich používání, nebudete čelit ani žádným vedlejším účinkům, což je třeba u hormonální antikoncepce celkem časté.

Jak jsme už nastínili, ani jejich používání se neobejde úplně bez potíží: člověk si nesmí myslet, že bude spolehlivý, i když jsme balíček s kondomem skladovali na správném místě, a nenosili jsme jej třeba zmačkaný několik let v peněžence a tak dále. Ona totiž ani samotná doba skladování není trvalá: většinou je doba, po kterou ho lze bezpečně používat, tedy doba exspirace uvedená na obalu, jen 3 až 5 let. V případě, kdy se delší dobu válí na špatném místě, se tento časový úsek značně krátí. A už vůbec se nedá nijak odhadovat.

Když ochrana selže

V mimořádných situacích můžou kondomy při sexuální praktikách opravdu prasknout. Takové nebezpeční se ale určitě nepovažuje za moc velké: z dostupných informací k tomu dochází přibližně je ve 2% všech případů. Jestliže se mluvíme o „nehodách“, dochází častěji k jejich sklouznutí. Hlavní je zde to, zda k tomu došlo ještě před ejakulací, či až po ní. V prvním případě se musí pokaždé vzít nový kondom. Tato situaci nese menší riziko.

Pokud praskne nebo sklouzne až po výronu semene, běžnou radou je,aby se žena vymočila, a poté ze sebe sperma tzv. „vyskákala“. Jakkoliv toto doporučení zní poněkud netradičně, je velmi důležité.

Podstatné je, aby se žena za těchto okolností nesnažila sperma sperma ze sebe vypláchnout. Jinak by ho nejspíš dostala ještě hlouběji do svého těla! Proto se doporučuje nanést do pochvy tzv. spermicidní pěnu, eventuálně některý z dalších podobných preparátů, a alespoň hodinu jej nechat působit.
Zároveň tak může svého lékaře poprosit o předpis tzv. postkoitální antikoncepce, která se za tímto účelem používá už řadu let.

Jednalo-li se o pohlavní styk s případně rizikovým partnerem, a trápí-li ženu podezření, že se mohla nakazit některou z pohlavních nemocí, měla by urychleně vyhledat lékaře. Nemusí se přitom jednat o jejího gynekologa, může rovnou navštívit venerologa. Lékař následně konkrétně navrhne nejlepší styl vyšetření.

Jestliže má některý z partnerů silné obavy z toho, že mohlo dojít především k přenosu HIV viru, existuje také varianta navštívit některé z blízkých AIDS center (jejich seznam i s kontakty se dají najít na www.aids-hiv.cz). Tam mohou v závažných situacích poradit, aby se nasadila léčba určená pro podobné případy. Tu tvoří specificky předepsané kombinace léků proti tomuto viru. Dokáží již dnes snížit riziko nákazy na minimum. Bohužel, jak to většinou bývá, má to jeden háček. Tento druh léčby, kterému se říká postexpoziční profylaxe, je dost drahou záležitostí. Podávaná léčiva se nedají uhradit z veřejného zdravotního pojištění, právě z toho důvodu, že jsou příliš drahé. Postexpoziční profylaxe může stát člověka i několik desítek tisíc korun.